top of page

Nedá vám banka hypotéku na dům? Pořiďte si družstevní

Aktualizováno: 15. 2. 2019


Hospodářské noviny, Martina Marečková, 13. 8. 2014

Developeři nově nabízejí družstevní rodinné domy. První dva projekty ukazují, že o ně bude zájem.

 

Po výstavbě družstevních bytů, kterou developeři oživili před pár lety, se rozjíždějí také první projekty rodinných domů do družstevního vlastnictví. Jeden takový projekt podle zjištění HN už v Česku funguje, druhý by měl k němu brzy přibýt.


„Předpokládám, že do konce srpna bude družstvo založené. Máme s bankou předjednané, že družstvu úvěr na nákup domů poskytne,“ říká Radovan Kunc, zástupce společnosti Moravská stavební – Invest. Tato firma vybudovala prvních 24 řadových domů v Přezleticích u Prahy a na podzim se chystá stavět dalších 21 domů. Zájemci si mohou vybrat, zda si koupí dům do osobního, nebo družstevního vlastnictví. První družstevníci již podle Kunce na základě nájemní smlouvy v domech bydlí.


„Cílíme na lidi, kteří chtějí bydlet v domku, ale kterým banka hypotéku nedá,“ říká Kunc s tím, že tito klienti bankám hůře prokazují své příjmy. Řešením je družstvo, které banku požádá o úvěr.


Developer plánuje v případě zájmu nabízet domy do družstevního vlastnictví i v dalších lokalitách v Praze a okolí, například ve Vinoři či Cholupicích. „Nebude to malé družstvo, časem by tam mohly být desítky, možná i stovky domů,“ pokračuje Kunc. Při přípravě stanov družstva se developer obrátil na Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků. „Naši myšlenku považovali nejprve za fantazmagorickou, později jsme v nich našli velké fandy,“ říká Kunc.


Novinka pro banky

Česká spořitelna je známa tím, že na rozdíl od některých svých konkurentů projektové financování na výstavbu družstevního bydlení developerům poskytuje. V naprosté většině se však jedná o bytové domy. „V letech 2012 a 2013 jsme financovali shodně po devíti projektech v objemu několika set milionů,“ říká mluvčí České spořitelny Klára Pačesová s tím, že objem z roku na rok vzrostl. „Podmínky na tento druh developmentu a jeho financování jsou zatím stabilní, jsme ochotni přijmout i omezené developerské riziko,“ podotýká.


Financování projektů rodinných domů do družstevního vlastnictví je však pro banky nové. „Není to typické, ale jeden projekt na rodinné domy jsme už financovali. Je úspěšně dokončen, obsazen družstevníky a splácí se,“ uvádí.


Za tímto pilotním projektem stojí developer Furud. Na přelomu roku 2012 a 2013 tato firma postavila v Doubku v Prazevýchod 32 domů. Část družstevníků si již domy stihla převést do osobního vlastnictví. „Další projekty družstevních domů zvažujeme v okolí Prahy a Brna,“ říká jednatel této společnosti Miroslav Fikes. Momentálně však Furud staví domy v dražších lokalitách do osobního vlastnictví.


Družstevní bydlení Od osobního vlastnictví se liší tím, že družstevník není v katastru zapsaný jako majitel nemovitosti. Družstevník složí při koupi nového družstevního bytu či domu zpravidla minimálně třetinu celkové ceny. Při vstupu do družstva zaplatí také členský poplatek. Pak platí měsíční nájemné do doby, než nemovitost splatí. Družstva dnes umožňují celkové splacení bytu či domu kdykoli. Potom je také  možné nechat si nemovitost převést do osobního vlastnictví.

Přezletice V Přezleticích u Prahy si lidé mohou vybrat, zda si pořídí dům do osobního, nebo družstevního vlastnictví. Vedle řadových domů zde developer počítá i se samostatnými domy. Celkem má na tomto místě vzniknout 85 domů.


V Doubku, kde jsou pozemky levnější, družstevníci museli složit 30 procent z celkové ceny domu a zbytek splácejí družstvu formou nájmu, který činí asi 12 tisíc korun měsíčně. Vlastní zdroje ve výši 30 procent celkové ceny domu požaduje po družstevnících podle Kunce také banka, jež přislíbila financovat projekt v Přezleticích. „Podmínky banky jsou dobré, ale chceme pro klienty získat ještě lepší podmínky,“ tvrdí Kunc. Pokud by totiž banka byla ochotna přistoupit na nižší procento vlastních zdrojů, třeba 20 procent, klientů by bylo podle Kunce více. Většina zájemců o domy je schopna dát z vlastního okolo jednoho milionu korun, ale průměrná cena domu je v projektu v Přezleticích pět milionů.


Živnostníci, senioři, cizinci

Pořízení nového bydlení do družstevního vlastnictví využívají především podnikatelé. Fikes vyjmenovává číšníky či taxikáře. Kunc vidí potenciál i v cizincích, kteří v bance typicky dostávají horší sazby na hypotéky než místní. Anna Ježková, předsedkyně družstva Coop Development, seznam doplňuje o rodiny s dětmi a seniory, kteří kupují byty pro své děti. „Většinou nějakou zkušenost s družstevním fungováním již mají,“ míní Ježková.


Coop Development spolupracuje na výstavbě družstevních bytů s developerem Finep. A o jejich družstevní byty na pražských sídlištích Stodůlky a Prosek je zájem. V právě dokončované bytovce na  Proseku je podle Ježkové neobsazena necelá desetina z celkového počtu bytů v domě a ještě méně bytů je volných v BD City Bytová v Britské Čtvrti.


Coop Development nabízí také družstevní byty v Praze Strašnicích. „V projektu Novostrašnická se prodalo 40 bytů a osm nebytových prostor. Jejich průměrná cena 43 tisíc korun za metr včetně DPH byla pro klienty dostatečně lákavá, a proto se také projekt dobře prodával,“ říká Ježková.


Coop Development plánoval výstavbu bytů do družstevního vlastnictví s jinými partnery i v dalších městech, ale z některých plánů sešlo. V Olomouci se podle Ježkové developer rozhodl nakonec stavět byty pouze do osobního vlastnictví. Aktuální, rekordně nízké úrokové sazby na hypotéky prý novým družstevním bytům zájemce neubírají. „Většinou je důležitější motivace klienta, která je jiná u vlastnického bydlení než u družstevního bydlení,“ konstatuje Ježková. 


Fungování družstevníků je podle ní zatím bezproblémové. „Po předání bytů se řeší standardní situace spojené s nastěhováním, záruční vady a nedodělky,“ říká Ježková. Problém není podle Fikese ani v Doubku. Moravská stavební – Invest se pojišťuje i tím, že družstevníci budou muset při vstupu do družstva složit dvouměsíční nájemní kauci pro případ, že by měli nějaké problémy se splácením.


Článek zde:



Comments


bottom of page