Studentskou kolej může nahradit družstevní byt - student si zajistí bydlení a navíc pojistí budoucno

Praha, 12.září 2013 - Družstevní bydlení zažívá svůj návrat. Výhodu má především pro ty, kteří nechtějí nebo nedosáhnou na hypotéku. Patří mezi ně také studenti, kteří každý rok touto dobou řeší, kde budou bydlet. Ceny kolejí navíc nejsou už tak nízké. S malou pomocí například rodičů a možností spolubydlení se tak objevuje nová možnost – pořízení družstevního bytu.

Družstevní vlastnictví kombinuje nájemní vztah s právem na budoucí vlastnictví. Družstevník je členem družstva, které jím užívaný byt vlastní. Žadatelem o úvěr je právě družstvo a člen družstva se díky tomu nemusí sám zadlužovat ani nikomu prokazovat svůj příjem. „To je jedna z hlavních výhod. Pokud na začátku trochu pomohou třeba právě rodiče, splátky v podobě nájmu si už i s nepravidelnou brigádou zajistí student sám,“ říká Anna Ježková, předsedkyně družstva Coop Development. Například kolej ČVUT v Praze – Dejvicích vychází v případě dvoulůžkového pokoje měsíčně na více než 7000 korun za pokoj. Kolej na Jarově pak na 6 300 korun za pokoj. V obou případech se sdílí hygienické zázemí s dalšími lidmi v buňkovém systému.

„Splátka družstevního bytu 1kk v pražském projektu Finep Prosek Park IV vychází na necelých 7000 korun za měsíc i s poplatky, když si navíc vezme student spolubydlícího, může se dostat na výši platby za kolej a ještě bude ve vlastním bez svazujících pravidel a omezení jako třeba v případě návštěv, domácích zvířat apod.,“

upřesňuje Aleš Kocourek, výkonný ředitel Coop Development. Družstevní byt se dá vždy pronajmout, což student ocení například při delší zahraniční stáži. Dá se také prodat po ukončení studia, pokud by nesloužil jako následné bydlení. Finance, které do tohoto bydlení student -družstevník vloží už během studia, se mu tedy zhodnocují jako investice.


Družstevní výstavba u nás fungovala od dvacátých let minulého století. Teprve po roce 1989 dávali nejen developeři větší důraz na osobní vlastnictví. Recese uplynulých let ale ukázala, že lidé na hypotéky dosáhnou jen obtížně, nebo se nechtějí zbytečně na celý život zadlužovat. Družstevník složí pouze členský vklad, standardně ve výši 25 – 30% ceny bytu, a zbytek ceny pak splácí formou měsíčních splátek v nájemném. Výši nájemného tak přímo ovlivňuje výší svého členského vkladu. Byt pak může po studiích prodat (resp. převést svá členská práva a povinnosti), pronajmout nebo v něm dál bydlet.

„V družstevním vlastnictví se neplatí daň z nemovitosti ani daň z převodu nemovitosti, umožňuje to tak flexibilnější a levnější nakládání s bytem. Navíc je to pořád investice do budoucnosti mladého člověka, která se určitě vyplatí,“ říká Anna Ježková.

Nevýhodou bydlení v družstevním bytě tak může být pro studenta snad pouze závazek celoročního placení bez možnosti „prázdnin“. I v tomto případě jde ale vlastně o výhodu. Student má zajištěno bydlení po dobu letní brigády, nebo může také byt během léta pronajmout zahraničním kolegům.

© 2019 Coop Development, družstvo

  • Facebook - Bílý kruh