Historie bytového družstevnictví

Bytové družstevnictví u nás sahá až do 19. století. Mezi válkami zaznamenalo největší rozvoj a dokonce bylo považováno za jedno z nejvyspělejších v Evropě. Druhá světová válka činnost družstev utlumila, ale koncem

50. a zejména v 60. letech propukl velký boom družstevního bydlení. Ten zastavily až reformy roku 1989, kdy se muselo bytové družstevnictví vyrovnat se změnou politických i hospodářských poměrů a přizpůsobit se tržní ekonomice.

 

Od té doby provázely bytové družstevnictví převody bytů do osobního vlastnictví a nová družstevní výstavba téměř nevznikala. Existující bytová družstva byla postavena zejména do role správců nemovitostí. Nynější životní situace lidí

a situace na realitním trhu volají po zpřístupnění nového bydlení bez zadlužování se a tak se forma družstevního bydlení znovu oživuje. V historii bytového družstevnictví na území České republiky lze s výjimkou současné etapy (!) vždy vysledovat pozornost a hlavně finanční podporu ze strany státu. Ta měla za následek zájem o bytové družstevnictví a využití této formy zajištění bydlení pro širokou řadu zájemců.

​

Družstevní bydlení do roku 1945

• Kořeny bytového družstevnictví u nás sahají až do 19. století.

• 1910 - zákon o Státním bytovém fondu podpořil výrazný nárůst počtu bytových družstev

• Po první světové válce - nedostatek bytů a nárůst stavebních nákladů, cen pozemků a úrokových sazeb u půjček a zákaz zvyšování nájemného vedlo ke snížení aktivity podnikatelů

• Počátky první republiky – vydána série zákonů podporujících stavební ruch – bytové družstevnictví bylo v té době zaměřené na nezámožné obyvatele, mezi válkami zaznamenalo největší rozvoj

• Světová hospodářská krize (1933) a období okupace ČSR - omezení možnosti nakládat s družstevními byty

• Během druhé světové války – vládním nařízením zakázána nová bytová výstavba

​

Družstevní bydlení mezi lety 1945 a 1989

• Po roce 1945 – obnovení činnosti předválečných bytových družstev, vznik nových družstev

• 1948 – KSČ omezovala bytová družstva, jejich majetek považován za součást národního bytového fondu a stát zasahoval do jejich fungování

• Koncem 50. let vzniká nový typ – stavební bytová družstva - návrat bytového družstevnictví měl řešit nedostatek bytů a zapojit obyvatele k řešení jejich bydlení

• 60. léta - rozmach stavebních bytových družstev i počtu družstevních bytů, postupně dosáhl až 56 % podílu na celkové bytové výstavbě, družstevní bydlení sehrávalo svou roli ve státní politice zaměstnanosti

• 70. a 80. léta -  družstevní bytová výstavba převažovala - stát se ale zaměřil na kvantitu a méně na kvalitu bytů, okolního prostředí a vybavenosti, spojování menších družstev do větších celků

​

Družstevní bydlení po roce 1989

• Po roce 1989 – změna politických i hospodářských poměrů, potřeba přizpůsobit se ekonomice založené na tržních principech, legislativní změny – nový obchodní zákoník, transformační zákon a zákon o vlastnictví bytů.

• 1992 – družstevnictví součástí nového obchodního zákoníku, právní úprava družstev se přiblížila obchodním společnostem

• ​Zákon č. 42/1992 Sb. – tzv. transformační zákon - úprava majetkových vztahů družstev​

  • Možnost požádat družstvo o převod vlastnictví k bytu a nebytovému prostoru​

• Zákon č. 72/1994 Sb. – zákon o vlastnictví bytů- úprava spoluvlastnických vztahů k budovám​

  • Vznik správce - zajišťuje správu, provoz a opravy společných částí domu, kterým bylo i nadále bytové družstvo

  • Vznik SVJ – společenství vlastníků jednotek - v domech, kde jsou jednotky vlastněny více než jednou osobou

  • Z družstva se mohlo na základě jeho souhlasu vyčlenit družstvo nové

• Bytové družstevnictví se udrželo i přes převody bytů do soukromého vlastnictví, protože množství těchto vlastníků zůstalo nadále členy družstev.

• Počátek 90. let - pokles bytové výstavby a postupné ukončování panelové výstavby, pozastavení státní podpory bytových družstev, bytové družstevnictví = obor podnikání, pokračující převody bytů do vlastnictví