Princip družstevního bydlení
Družstevní bydlení leží na rozhraní mezi typem vlastnického a nájemního bydlení. Vlastníkem družstevního bytu je bytové družstvo, v němž má každý člen svůj členský podíl, který ho opravňuje k nájmu konkrétní bytové, případně garážové či nebytové jednotky.
Zajištění bydlení formou členství v bytovém družstvu má proti koupi bytu do osobního vlastnictví několik výhod, které usnadňují cestu k jeho získání. Je to zejména způsob financování, obvykle nižší cena, snazší správa bytu jako části družstevního domu a také jednodušší prodej bytu převodem členských práv a povinností včetně práva nájmu na nového člena družstva.
V minulém desetiletí byl jednoznačně podporován v České republice zájem o pořízení bytu do osobního vlastnictví. Nájemní a družstevní byty stály na okraji zájmu a nová družstevní a obecní výstavba tak bohužel téměř vymizela.Výstavba družstevních bytů ale nyní začíná být opět zajímavou cestou pro občany, jak si zajistit vlastní bydlení, a tím je zajímavá i pro současné developery, kteří hledají nové formy „prodeje“ ke zvýšení poptávky lidí po nových bytech. Jde o výhodnou alternativu vlastnického bydlení. Historie českého družstevnictví, které bylo rozmanité svými obory zájmu, sahá až do 19. století a družstevní bydlení jako takové je u nás tradiční formou bydlení, která však byla v posledních letech zbytečně přehlížena.
Princip družstevní výstavby
Bytové družstvo zajišťuje vhodný pozemek, zadává a vlastní projektovou dokumentaci, vyřizuje všechna úřední povolení a poté zadává stavební práce. Zdrojem financí pro výstavbu jsou částečně členské vklady a částečně úvěr, který si u banky bere družstvo. Kdo chce získat nový družstevní byt, musí se pouze přihlásit za člena družstva, a splatit členský vklad. Zbytek ceny bytu (garáže či nebytového prostoru) bude splácet měsíčními úhradami, jimiž se podílí také na splátkách úvěru, který si vzalo družstvo.
Družstevník je členem družstva, které příslušný byt vlastní. Žadatelem o úvěr je bytové družstvo, nikoliv družstevník.
Ten se díky tomu nemusí sám zadlužovat a ani nikomu prokazovat svůj příjem, jako kdyby žádal o úvěr sám. Družstevník složí pouze členský vklad, který v současnosti činí obvykle 25 - 30% kupní ceny bytu a zbytek ceny pak splácí formou konstantních měsíčních splátek po dobu 20 až 25 let.Družstevní bydlení tedy kombinuje nájemní vztah
s právem na budoucí vlastnictví bytu. Oproti běžným hypotékám má družstevník jednou za smluvené období s bankou možnost zbývající cenu bytu částečně nebo úplně splatit, a to i bez jakýchkoliv sankcí. Po uhrazení celé ceny bytu ho pak lze také převést do osobního vlastnictví.