Projekt dostupného družstevního bydlení s podporou hlavního města Prahy se zatím nepohnul dále. Spory se vedou především o vyčíslení úplaty za právo stavby na obecním pozemku i výši výkupní ceny pozemku v budoucnu.
Základní parametry programu dostupného družstevního bydlení radní Hana Kordová Marvanová (STAN) představila již více než před rokem. Cílem je podle ní pomoci příslušníkům střední třídy, kteří mají problém dosáhnout na hypotéku. Týká se to i mladých rodin. „Rovněž chceme zajistit bydlení pro příslušníky profesí, které jsou pro chod a rozvoj hlavního města klíčová,“ uvedla Kordová Marvanová. Pro tyto účely by si Praha ponechala jednu třetinu družstevních bytů a rozšířila tak svůj bytový fond.
Stavba na městském pozemku
Projekt měl nalákat budoucí družstevníky tím, že město poskytne pozemky, čímž by se snížily pořizovací náklady na byt. Družstevník by tak zaplatil jednorázový členský vklad ve výši 25 procent ceny bytu a následně by již platil nájemné, v jehož rámci by pomáhal splácet úvěr.
Podle předsedy představenstva Stavebního bytového družstva Praha Martina Kroha by tak mohly být náklady na pořízení družstevního bytu o třetinu nižší než při koupě bytu do soukromého vlastnictví. Při třicetileté splatnosti úvěru na výstavbu by se cena mohla pohybovat na úrovni 60 až 65 tisíc korun za metr čtvereční. „Je to dáno jednak odkladem koupě pozemku, jednak výrazně nižšími náklady developmentu samotného,“ vysvětluje Kroh.
Družstvo by na městském pozemku mohlo stavbu postavit na základě práva stavby. Od účinnosti nového občanského zákoníku bylo totiž opětovně zavedeno pravidlo, podle kterého „povrch ustupuje půdě“. Výjimkou z tohoto pravidla je právě právo stavby, které se jako nemovitá věc zapisuje do katastru nemovitostí.
Odklad převodu vlastnictví jako cena za dostupnější bydlení
Návrh počítal s tím, že po splacení úvěru na výstavbu může dojít k odkupu městského pozemku družstvem a převodu bytu do osobního vlastnictví družstevníků.
Transakce s pozemky ve vlastnictví Prahy ale musí být podle zákona o hlavním městě Praze prováděny za cenu obvyklou. Odpůrci návrhu navíc argumentují, že do ceny je nutné započítat i zhodnocení pozemku výstavbou.
„Odložení ceny za pozemek sice fakticky rozkládá pořizovací cenu, ale je třeba si uvědomit, že půjde o vícegenerační bydlení. Původní člen tedy pravděpodobně opustí bytové družstvo dříve, než bude družstvo vykupovat pozemek,“ upozorňuje Kroh s tím, že ani skutečnost, že ke dni převodu bytové jednotky nebude družstvo vlastníkem pozemku, nebrání tomu, aby byla bytová jednotka převedena do vlastnictví člena družstva.
Poptávka po družstevním bydlení v Praze je. Jak se k tomu postaví město?
Již letos na jaře po první vlně koronaviru COVID-19 se poptávka po družstevním bydlení zvýšila. Podle Anny Ježkové ze společnosti Coop Development zájem o družstevní byty oproti loňsky vzrostl o 7,5 procenta.
„Za sebe cítím stále větší zájem ze strany těch, kterým by měl být program určen především. Cílovou skupinou je široká střední vrstva lidí, kteří mají průměrné pražské příjmy a chtějí řešit svou bytovou situaci,“ říká Martin Kroh.