Družstevní bydlení nikdy nebude plně vaše, může být ale levnější než osobní vlastnictví
- ivaavachova
- 3. 9.
- Minut čtení: 2
Při koupi bytu je potřeba zvážit mnoho faktorů. A jedním z nich je forma jeho vlastnictví. Osobní i družstevní vlastnictví má svá pro a proti. Rozdíly byste měli před koupí dobře znát.
Kdo je vlastníkem a co vlastně kupujete?
U bytu v osobním vlastnictví se stáváte přímým vlastníkem jednotky, zapsaným v katastru nemovitostí. Můžete tak s bytem volně nakládat – pronajímat jej, prodat, rekonstruovat nebo jej použít jako zástavu při žádosti o úvěr. U družstevního bydlení to funguje jinak. Bytové družstvo totiž vlastní celý dům i jednotlivé byty a kupující si pořizuje pouze družstevní podíl, se kterým je spojeno právo k nájmu konkrétní bytové jednotky.
Ceny a financování
Byty v osobním vlastnictví jsou až o 10–15 % dražší než byty družstevní. Jeden z důvodů pro tento rozdíl je, že družstevní byt běžně nelze financovat hypotékou (nelze jej totiž dát do zástavy). Existují však výjimky. Příkladem je situace, kdy lze ručit jinou nemovitostí nebo když je předem domluven převod bytu do osobního vlastnictví. V praxi se tak družstevní byty často financují úvěrem ze stavebního spoření nebo jiným úvěrem bez zajištění.
Převod a rychlost koupě
Po zakoupení bytu v osobním vlastnictví je třeba zařídit návrh na vklad do katastru nemovitostí. U družstevních bytů tomu tak není a převod probíhá interně, a to podpisem smlouvy o převodu členských práv. Proces u družstev je tedy podstatně rychlejší a levnější. Prodej družstevního podílu navíc není zatížen daní z nabytí nemovitosti, která se jinak v osobním vlastnictví běžně platí (v minulosti činila 4 % z kupní ceny).
Práva a povinnosti
V družstevním bytě má každý člen jeden hlas bez ohledu na velikost bytu. Rozhodování je tedy rovnostářštější – k přijetí rozhodnutí stačí nadpoloviční většina hlasů členů. U bytů v osobním vlastnictví se hlasuje podle velikosti jednotky, což může některým menším vlastníkům komplikovat možnost prosadit změny. U povolení větších stavebních úprav, existují zde také významné rozdíly. To však nejlépe vyřešíte s právníkem, který je obeznámen s konkrétní situací.
Možnost pronájmu a převod do vlastnictví
Byt v osobním vlastnictví lze bez omezení pronajímat. V opačném případě byt můžete pronajímat pouze se svolením družstva. Někteří družstevníci přes tuto skutečnost sází na možnost budoucího převodu do osobního vlastnictví – po splacení tzv. anuity a souhlasu členské schůze. Tento krok však není ze zákona nárokový.
Rizika zadlužení a exekuce
Pokud se družstvo zadluží a nesplácí své závazky, hrozí exekuce na celý dům. V krajním případě o střechu nad hlavou může přijít i člen, který své závazky řádně plní. U osobního vlastnictví sice hrozí exekuce jednotlivě, ale dům jako celek není ohrožen.
Daňové a právní rozdíly při prodeji
Prodej družstevního podílu je administrativně méně náročný a často nevyžaduje ani odhad nemovitosti. Navíc se neplatí daň z převodu nemovitosti. U osobního vlastnictví musí prodávající doložit odhad ceny a uhradit daň z příjmu, pokud nesplní časový test dvou (nebo pěti) let vlastnictví a bydliště.
Shrnutí: Která forma vlastnictví je pro koho?
Družstevní bydlení je výhodné pro ty, co hledají dostupné řešení bez nutnosti vysoké hypotéky. Osobní vlastnictví zase nabízí svobodu, investiční potenciál a jistotu skutečného vlastnictví. Před rozhodnutím se vyplatí důkladně zvážit nejen aktuální možnosti, ale i budoucí plány. V obou případech může správná volba výrazně ovlivnit komfort a jistotu vašeho bydlení.
Autor: Tereza Havlíčková
Datum: 9.8.2025
Komentáře