Zdroj: economia
Výstavba družstevního bydlení se v tuzemsku po roce 1989 téměř zastavila. Svůjcomeback zažívá až v posledních několika letech.
Postavit bytové domy, ale i rodinné domy pro družstevníky si v Česku vyzkoušelo několik developerů. Mezi nejaktivnější patří společnost Finep, v jejíchž nových bytech tvoří družstevníci 10 až 15 procent. Letos tato společnost staví další družstevní byty na pražském Proseku a ve Stodůlkách a do dalších dvou čtvrtí hlavního města se s družstvy chystá.
Pětistý družstevní byt od Finepu.
„V letošním roce plánujeme, že překonáme hranici celkem 500 prodaných bytů
v rámci družstevní bytové výstavby od jejího spuštění v roce 2011,“ říká finanční ředitel Finepu Štěpán Havlas. Koncem letošního roku by firma chtěla začít stavět družstevní byty také ve Štěrboholech a na Barrandově, ale harmonogram podle Havlase závisí na rychlosti povolovacího řízení.
Družstevní výstavbu je ochotno financovat i stále více bank. Ještě nedávno byla doménou České spořitelny. Postupně se přidaly i ČSOB či Equa bank. Novinkou je pro UniCredit Bank, jež ji dosud v tuzemsku neúvěrovala. „Chceme doplnit stávající portfolio realitních projektů a rozšířit ho o projekty s novým potenciálem,“ říká Tomáš Procházka, šéf realitního financování v UniCredit Bank. Banka podle něj
s Finepem aktuálně domlouvá úvěr na družstevní projekt v objemu 233 milionů korun.
Financování družstevní výstavby aktuálně řeší také společnost EBM Partner. Ta již před dvěma lety postavila dům se 45 družstevními byty v Praze Strašnicích. Firma měla v plánu postavit v Praze další, ze záměru však sešlo, protože se jí nepodařilo odkoupit vytipovaný pozemek. HN to řekl majitel společnosti EBM Partner Ľubomír Vais.
EBM se ale podařilo zajistit pozemek pro družstevní bydlení u Máchova jezera, na němž měl podle původního plánu stát hotel. „Jsme v poslední fázi změny stavebního povolení a jednáme s bankou o financování. Předpoklad je zahájit stavbu do léta letošního roku,“ prohlašuje Vais. Projekt s názvem Lakepark Residence Staré Splavy počítá s 37 byty, které budou uživatelům podle Vaise sloužit nejen na stálé bydlení, ale nejspíš i jako druhý domov.
Družstevní bydlení si pořizují lidé, kterým banka hypotéku neposkytne, ať už kvůli jejich vyššímu věku nebo hůře prokazatelným příjmům. Lidé typicky složí
30 procent z celkové ceny bytu nebo domu a zbytek splácí družstvu formou nájmu. Na rozdíl od bytu v osobním vlastnictví tak družstevník není majitelem nemovitosti, ale vlastní družstevní podíl. Možnost převést si byt do osobního vlastnictví má obvykle, až když svůj podíl splatí. Některá družstva (především ta starší) ale převod do osobního vlastnictví lidem neumožňují. Převod do osobního vlastnictví makléři doporučují v případě prodeje bytu. Inzerát přitáhne více zájemců z důvodu možnosti financovat nákup hypotékou. „Nevýhodou je však daňové zatížení, při převodu do osobního vlastnictví a následném prodeji je ‚prodej‘ zatížen čtyřprocentní daní z nabytí nemovitosti. U družstevního vlastnictví toto není,“ říká Robert Hanzl, předseda představenstva společnosti Next Reality Group a dodává: " Dnešní velká poptávka po bytech prakticky smazala rozdíl mezi cenou bytu
v osobním a družstevním vlastnictví".