Zdroj: E15
Vláda odhaduje, že počet štítků by v důsledku této změny mohl klesnout zhruba o třetinu. .
Bude se jednat hlavně o případy, kdy je zpracování průkazů energetické náročnosti nejsložitější. "V určitých případech se zpracování průkazu ukázalo jako nevhodné vzhledem k poměru vypovídající hodnoty versus finančních nákladů na zpracování," odůvodnila změnu vláda.
Podle společnosti Nemopas, specializované na technické inspekce nemovitostí, nemusí vypočtená hodnota roční energetické spotřeby na vytápění, kterou uvádí energetický štítek, přesně odpovídat skutečně naměřené spotřebě. Při výpočtu se totiž používají smluvní vstupní údaje jako například způsob užívání budovy a parametry technických zařízení. Rozdíl vypočtené a skutečné energetické náročnosti se může pohybovat i v řádu desítek procent. Nejméně se liší výpočty v průkazu a reálná spotřeba u bytových domů.
Průkazy i k pronájmu od roku 2016
Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy a předložit ho při žádosti o stavební povolení ukládá zákon už od roku 2009. Týká se výstavby všech nových domů a větších změn u dokončených nemovitostí. Od 1. ledna 2013 platí povinnost předložit průkaz i při prodeji.
"Stejně jako se sleduje energetická třída u spotřebičů, obrací se pozornost také na budovy. A není se čemu divit. Budovy představují poměrně velkou zátěž pro životní prostředí. Zodpovídají přibližně za 65 procent veškeré spotřeby tepla a asi 50 procent spotřeby elektrické energie. Každý by měl vědět, jak ekologicky náročnou nemovitost si pořizuje a hlavně, kolik zaplatí v měsíčních poplatcích za služby," upozorňuje Martin Němeček, předseda představenstva Realitní společnosti České spořitelny (RSČS).
U bytových domů se zpracovává průkaz pro celý objekt, který potom při prodeji či pronájmu mohou využívat všichni vlastníci bytových jednotek. "Pokud chce majitel byt prodat, energetický štítek potřebuje už nyní, ale při pronájmu platí tato povinnost až od roku 2016.
V případech, kdy se majiteli bytu nepodaří štítek přes písemnou žádost získat, může jej nahradit vyúčtováním spotřeby elektřiny, plynu a vytápění pro příslušnou bytovou jednotku za poslední tři roky," doplnil Němeček.
Výjimkou jsou družstevní byty
Hodnoty z energetického štítku se musejí uvádět už při inzerování nemovitosti. Podle připravované změny zákona o hospodaření energií by mělo platit, že pokud majitel nemovitosti nepředá energetický štítek, musí realitní makléř do inzerátu uvést nejhorší ze stupnice energetické náročnosti objektu A až G, tedy G – mimořádně nehospodárná budova.
Každý nový projekt nebo nová a čerstvě rekonstruovaná budova musejí spadat maximálně do třídy C. Výjimkou jsou speciální provozy nebo například památkově chráněné objekty. Průkaz nepotřebují budovy, které majitelé nemají v úmyslu prodávat ani pronajímat, rekreační objekty, budovy s energeticky vztažnou (podlahovou) plochou do 50 metrů čtverečních a nemovitosti nabyté v dědickém řízení. Stejně tak jsou povinnosti zproštěny například kulturní památky nebo církevní objekty.
"Energetické štítky zatím nemusí řešit ani majitelé družstevních bytů, respektive družstevních podílů, kteří chtějí nemovitost pronajmout či prodat. V případě družstev se totiž jedná o podnájem nebo o převod členských práv," vysvětlil Němeček.
Štítky vydávají energetičtí specialisté autorizovaní ministerstvem průmyslu a obchodu. Platnost průkazu je deset let. V případě, že nemovitost během této doby projde rekonstrukcí nebo větší renovací, pozbývá energetický štítek platnosti.